Thoughts and notes.
Být zamčen jak kontejneru? Není lepší, na mou věru. Zaklapnutá petlice? Líbí se mi velice
kdož přispěti nedokáže, toho od nás ven vykáže štěkajcí náš dobrý pes, toho co bez zvaní vlez.
Psovi za to dáme kosti, kontejnerů máme dosti. Kontejnery z kompozitu, nemaj duši, nemaj citu.
A než do dalšího bytu, poddám já nás zase mýtu, že mýto na silnici zachrání nám slepici.
Slepic těch však je mi líto, když chceš jísti, dej si žito. Žito vžito je nám teď, slepice ty doma seď!
Slepice že popoletí to kódujte nám do dětí. A nežli dělat další smetí, učme děti nejdřív k pěti.
Prstů mají mnozí pět, dobré je znát nazpaměť prstů jména, tak jak lidí kdo to neví, ten nevidí.
A kdo neví chtít pak může, od souseda krásné růže. Tak Vám říkám, tady, nuže: k ženám je přec třeba muže.
Muže hodné těch žen třeba, aby měli i na chleba. I na chleba i na whisky, šetřme domy, šetřme písky.
Písky domy i penízky, netřeba jen vidět zisky. Je třeba prospěšný být o tom se mi bude snít.
Nejen snění ale dění, nejen pouhých básní pění třeba konat, svět se mění, konání je mužů jmění.
A jak se změnit? Nic to není, stačí místo si hovění vyjít pešky ven nadechnout se jen.